Život po atomové válce

Recenze na knihu SPAD od Františka Kotlety

Letos chodil Ježíšek o chvilku dřív a díky tomu jsem si mohl přečíst novou knihu od mistra Kotlety - SPAD. A abych nechodil dlouho kolem horké kotlety, z tohoto pokrmu, jsem SPADnul na zem. Jak to bylo dobré!

Po posledních autorových knihách (Velké problémy v Malém Vietnamu a Příliš dlouhá swingers party) jsem se nové knihy trochu obával, ale již první stránky mi daly naději, že tento Kotleta bude něco trochu jiného.

Kniha je postavena na velmi jednoduché, ale o to více fungující linii. Svět po atomové válce je v troskách, a to doslova. Společnost ani její výdobytky nefungují. Ti co přežili, každý den bojují o další přežití. A mezi nimi je pár vlastenců pro které čest, kamarádství a povinnost, jsou více než pouhá slova zašle slávy. Osobně si myslím, že kniha je velmi dobře promyšlená do posledního detailu. Nenašel jsem tam jediné hluché místo, nebo nějakou nelogickou záležitost. Vše do sebe zapadá přesně jako náhradní věneček do revolveru Phython. A já jsem hltal jednu depresivní stránku za druhou. SPAD není zábavné čtení, a asi ani nemělo být, ale i přes to se autorovi podařilo propašovat pár velmi vtipných, až bych se nebal říci, kultovních hlášek. Za což jsem vděčný.

Kniha se velmi dobře čte a tvoří ucelený celek. Takže ač bych si moc přál v tomto duchu nějaké další pokračování, tak s největší pravděpodobností nebude, protože to co se mělo stát se stalo a kruh se uzavřel ;).

Osobně hodnotím 5/5

Knihu lze koupit na palmknihy.cz

Infico

Mnou velmi očekávaná kniha konečně vyšla a úspěšně jsem ji před nějakým časem dočetl. Ten "nějaký čas" jsem si dával na rozmyšlenou co mám vlastně o novém díle Petra Heteši - Infico napsat. Ihned po přečtení jsem byl tak nějak rozladěn psát oslavné ódy a čekal jsem jestli si to tak nějak, jak se říká sedne. A ono si to opravdu sedlo ;)

Anotace i obálka na knihu byla velmi slibná a já se těšil jako malej kluk na vánoce. Kdy jsem doufal, že mi Ježíšek neděli Lego a místo toho jsem dostal dřevěné kostky a ponožky.

Dej nás dovede opět do Baltimore v neurčitém budoucím  čase. Co se týká hi-tech-sc-fi featur, tak se mi zdálo, že s nimi autor relativně šetřil a prakticky za celou knihu se setkáme pouze s dvěma novinkami z budoucnosti. První je, pro Hetešu “typické”, multi-úrovňové město tak jak ho máme rádi, a na druhé novince je postavena prakticky celá zápletka knihy. Což je z mého pohledu vlastně v pořádku. Není potřeba knihu narvat technologií, která sice vypadá bombasticky a prodlužuje slova na stránkách. Ale v podstatě si ji člověk vůbec nedokáže představit či spojit s něčím co mu dává smysl.

Infico je v tomto umírněné a vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o detektivku, tak se mi líbí, že autor svůj um spíše věnoval dialogům a částečně rafinované zápletce, než aby zbytečně opisovat prostředí. Na druhou stranu je na pováženou, jestli autor neměl být trochu víc “odvážný” a víc tu zápletku zamotat/zkombinovat, aby se to prvoplánovité řešení rozplynulo jako pára nad hrncem. A tak jak to Heteša umí, nám naservíroval zajímavé a nečekané řešení.

Ve stručnosti by se dala kniha popsat jako detektivní román z blízké budoucnosti. Kdy se opět dostala ke slovu studená válka, jenom s tím rozdílem, že proti USA, stojí Čína. Zápletka je postavena vcelku chytře, leč je na můj vkus enormně dlouho natahována. Čtenář nemusí být raketový inženýr aby netušil dávno dopředu jak to dopadne. Takže mi osobně dost vadilo, z mého pohledu, natahování děje. Myslím si, že kdyby z toho byla povídka a nebo krátká novela, tak by to bylo super. Leč v tomto rozsahu to na mě působilo trochu divně.

Kniha ve své podstatě netrpí hluchymi místy a dej příjemně plyne. Ale fakt, že se člověk relativně záhy dovtípí pointu knize moc nepřidá.

Osobně hodnotím tuto knihu jako průměr. Pokud by toto měla být vaše první kniha od mistra, tak si myslím, že budete nadšeni, pokud jste od něj již něco četli, tak to není špatné, ale není to věc, ke které se budete vracet.

Možno zakoupit na www.palmknihy.cz

Tak trochu jiný Dracula aneb jak jsem si dobře početl Děti Jidášovy.

Na autora jsem narazil díky slevové akci na www.palmknihy.cz, anotace knihy byla vcelku zajímavá, tak proč  to nezkusit. Momentálně lituji, že jsem nekoupil celou sérii, ale kdo mohl tušit, že kniha bude tak dobrá! Na druhou stranu mi v hlavě něco šeptalo, že Němci (autor je německého původu) toto téma sedne. A když jsem pak zjistil, že Marcus chodil na katolickou školu a posléze navštěvoval vojenskou školu, tak to všechno do sebe zapadlo a bylo mi jasné, že jsem chybu s výběrem knihy/autora neudělal. Větší „magor“ se na toto téma hodit snad ani nemůže ;).


Kniha se velmi dobře čte a je poskládaná  vcelku originálním způsobem. S hlavní hrdinkou se nejenže podíváme do značné části Evropy, ale zažijeme i několik období. A jak je to možné? Protože je Dítě Jidášovo, pro které čas a lidstvo nic neznamená. Dílo jako celek je rozdělené na několik částí, životní úseky, a ty jsou pak ještě dělené na přítomnost, minulost a deník nebo spíš vzpomínky. Díky tomu se nám pozvolna a důkladně skládá příběh hlavní hrdinky Skyly. Kniha ubíhá svižným tempem a jako velké plus hodnotím absenci hluchých míst. Pořád se něco děje, dozvídáme se nové a nové informace, historická fakta či fabulace. A napjatě sledujeme jak hlavní hrdinka prochází dějinami. Se Skylou se poprvé setkáme v 17. století n.l. a přes různé strasti a slasti doputujeme až do současnosti. Kde dojde k jisté gradaci a z části se příběh uzavře. Na druhou stranu vyvstane plno dalších otázek, na které zná odpovědi jenom sám autor, takže jsme se dočkali dalších dvou pokračování. A to Syn Jidášův a Dcery Jidášovy. Zatím jsem je nečetl, ale mám to v plánu.


Jak jsem naznačil v titulku, tak jsem při čtení měl pocit jako když čtu Draculu, ale vlastně ho nečtu ;). Ono se to těžko popisuje, ale kdo četl Draculu a bude číst/četl Jidášovi děti, tak si myslím, že mi dá zapravdu. Nehledě na to, že tento fakt, sám autor v doslovu potvrzuje. A já jenom musím připomenout, že se mu to napsat/nenapsat dost povedlo. Rozhodně doporučuji!

Osobně hodnotím 5/5. 

Knihu lze zakoupit na portálu Palmknihy.cz

Vlci vyjí a já úpím

Kotleta - Vlci

Zhruba kolem roku 1990 se do mé knihovny a do mého srdce dostal R. E. Howard a jeho Conan, konkrétně jeho kniha povídek Conan v ČR vydáno v roce 1989, na knize se mimo jiné podíleli i další autoři (Lyon Sprague de Camp, Lin Carter, Björn Nyberg). A tehdy se mi změnil svět, a ač výborná trilogie Pán prstenů, kterou jsem do té doby zbožňoval, tak se na ni pomalu začalo prášit a prakticky do nástupu filmu, kdy jsem si chtěl oživit dobrodružství, jsem ji neměl v ruce. Nebyl důvod, dlouhou dobu jsem si vystačil s jednoduchým příběhem, svalnatým hrdinou, který má vždy nabroušený meč pohotově připravený ke sjednání spravedlnosti. Postupem času, zvláště poté, kdy jsem zjistil, že Howard již nikdy nic nenapíše :(, mě začaly ty Conan clony nudit a začal jsem číst jiné věci. 

Tolik na úvod, abych si připravil půdu pro další text. 

Je rok 2016 a virtuální postava František Kotleta se rozhodl, že vydá novou knihu. Odolal jsem první fázi, kdy jsem si mohl za zvýhodněnou cenu pořídit půlku a po nějakém čase by mi byl zaslán zbytek knihy. A hned tady, musím podotknout, že  jsem velmi rád, že  jsem to neudělal, protože celá kniha je velmi krátká, a mít ji ještě rozkouskovanou, tak nevím. 

Ale zpět, jedná se o před-díl pro Bratrstvo krve. Což by bylo dost fajn, kdyby... 

Kdyby to bylo napsané stejně jako Bratrstvo, kdybych se při čtení nepropadl do roku 90 a nepřipadal si, že čtu třicet let starou knihu od R. E. Howarda. Kdybych nečetl Bratrstvo a kdybych nečekal, že  slova na stránkách budou lítat rychlosti kulek vypálených z kulometu M240G.  Po prvních pár stránkách se mi v hlavě vynořil text od kapely Lucie „Černí andělé, konkrétně pasáž „Středověk neskončil středověk trvá““, který podle mě celkové vystihuje knihu. Bohužel jsem se toho textu nedokázal za celou knihu zbavit, takže jediná dobrá zpráva paradoxně je, že  kniha je natolik krátká, že mi Lucie zněla v hlavě pouze pár večeru a pak byl klid ;). 

Ke knize samotné... děj nás donese daleko před dobu, kdy Bezzemek byl přeměněn na upíra a tak nějak nám odkrývá co se stalo a proč se to stalo, v době kdy Sangot byla relativně čerstvě zavražděná. Dozvíme se jak Gerhard přišel ke svému jménu a zjistíme co dělala matka Bezzemka, když byla ještě živý člověk. Tolik zhruba k ději knihy. Nemá smysl popisovat kolik bylo prolité krve a prošukaných stránek. Každopádně s obojím mi přišlo, že tento klon Kotlety šetřil. Asi se bál, aby to nesklouzlo do stereotypního sexuálního násilí a my čtenáři mu to neomlátili o hlavu, jako se stalo s knihou „Příliš dlouhá swingers party“. Na druhou stranu, tato kniha byla nemastná, neslaná a prostě ji schází takový ten ladný nádech, šmrnc a švih který fungoval v Bratrstvu. Jak jsem se již zmínil, kdyby tato kniha vyšla před Bratrstvem a nečetl jsem ani Peruna, tak ji budu hodnotit relativně kladně a budu se s napětím těšit na další díly. Bohužel kniha vyšla po výše zmiňovaných titulech a jak dějové, tak stylistikou jim nesahá ani po kotníky. 

Abych nemluvil pouze negativně, tak nemohu upřít snahu o objasnění situace, problematiky a vyjasnění poměrů, které panovaly před první knihou Bratrstva. Osobně jsem si však vystačil s tím co bylo zmíněno v trilogii, takže za mě tento před-díl nebyl nutný a nikam mě moc neposunul a ani nenavnadil na další případné před díly.

Takže z celé knihy mě leží v hlavě plno otázek, které se bohužel netýkají obsahu knihy, ale marketingové značky František Kotleta, na které mi bohužel nikdo neodpoví. 

Osobně hodnotím 3/5. 

Knihu lze zakoupit na portálu Palmknihy.cz

Temné záblesky

Jméno autora Martin Moudrý se mi do hlavy dostalo velmi nenápadně, až bych řekl zákeřně ;). A když jsem zjistil, že autor je vcelku aktivní a bude co číst, tak jsem se zaradoval a logicky jsem šáhnul po jeho prvotině TEMNÉ ZÁBLESKY. Kniha vyšla v roce 2014 takže to sice není žádný blockbuster, na druhou stranu je relativně "čerstvá".

Co se týká děje tak v hrubé kostce se dá shrnout takto: "Ráno se náš hrdina vzbudí a postupem dne zjistí, že svět přestal existovat tak jak ho všichni známe. Z běžného světa se dostaneme do postapokalyptické vize světa, následně ho unese UFO, pak se bude cestovat časem a ve finále se podíváme do pouště v Nevadě. Vše okořeněno láskou a všudypřítomným násilím.“

Pokud vám to přijde stejně jako mě trochu bizarní skládanka, tak vězte, že to tak je. Nevím kolik prostoru v knize zabírá část kdy se potloukáme s Tiborem Lánským, což je náš hrdina, na Zemi, která se proměnila v nehostinnou pustinu opanovanou gangy přeživších. Ale dle mého názoru tato část byla zbytečně dlouhá a ve finále krutě nudná. Bohužel v duchu opisné nudy se příběh táhl až do konce knihy. Vždy když monotonnost nabrala nesnesitelnou míru, tak jsem musel ještě XY stran počkat, a autor milostivě zařadil nějaký nový element, který to oživil. Bohužel se celou knihu držel stále stejného modelu. To znamená z nové situace vytěžit maximum, na tom by nebylo nic špatného, ale umění je včas přestat. Což se dle mého názoru moc nepovedlo. Dokonce jsem z toho měl pocit, že autor těžil, těžil, těžil a najednou už sám nevěděl co dál, tak to ukončil a někdy se ten konec povedl udělat logický, a jak to tak už bývá, někdy moc ne.

Nevím třeba to byl autorův záměr, jak přenést utrpení i na čtenáře, a v tom případě gratuluji! Dále mě napadal myšlenka, že měl od vydavatele nařízený určitý počet normo-stran, v tom případě, by to byla také nuda, ale bylo by to pochopitelný. jenom bych uvítal, aby nás autor/vydavatel o tomto informoval a ty hluché pasáže nějak označil, aby se dali přeskočit ;). Ale pokud to celé bylo myšleno seriózně, tak to byla strašná nuuudaaáá.

Když se ohlédnu za celkem, tak to +/- funguje, ale pokud si vzpomenu na dílčí pasáže, tak to bylo utrpení. Děj  byl sice prošpikovaný akcí, krev cákala na všechny strany, ale jaksi se nic nedělo. Nevím jak to popsat, jako jediný příměr mě napadá sex s, a bez ochrany. Obě varianty jsou dobré, ale kdo zkusil jak to chutná bez, tak ví, že je to o poznání lepší. A toto je přesně problém této knihy, ona je sice dobrá, ale existují prostě lepší. Na druhou stranu, je to autorova "prvotina" takže doufám, že  další díla budou kvalitnější.

Osobně bych knihu hodnotil 3/5. A držím si palce, abych nebyl s další knihou zklamán ;)

Knihu můžete zakoupit na serveru www.palmknihy.cz

Temně rudý případ z Baltimore

Vítejte v Budějovickém Baltimore, tak jak ho máme všichni rádi. 

Mistr Heteša opět exceloval a připravil si pro nás napínavou detektivku s velmi explicitním obsahem. V knize rozhodně není nouze o androidy, umělou inteligenci, velkého bratra, který ví téměř o všem, více-úrovňové hi-tech město, kriminální zápletku, brutální násilí, sex a všude přítomné drogy.

Rovnou říkám, že tato kniha není pro jedince se slabším žaludkem a osobně jsem byl překvapen, že autor šel do nejmenších detailů. Na druhou stranu, knize to jenom prospělo a já se těšil, až se těm hajzlům zatne tipec.

Kniha je rozdělená do dvou částí, „současnost“ a to co se stalo před dvaceti lety. To co se stalo v minulosti je s větší částí vyprávěno formou deníků hlavní hrdinky, současnost je vylíčena z několika pohledů různých osob. Jak jsem se dozvídal více podrobností o tom jaké to bylo v minulosti, a čím vším si hlavní hrdinka a její přátelé museli projít, tím více jsem se těšil jaké to bude "pěkně" shledání v přítomnosti. A pokud se mi do tohoto okamžiku zdálo, že je to maso, tak v momentě, kdy se protne minulost se současností, to začíná být opravdu nářez.

Pro pohled na Velký třesk bych zabíjel. 

Pokud bych měl Morphin red srovnat s nějakou další mistrovou tvorbou, tak si myslím, že jsem četl i lepší kusy (ale toto je věcí názoru). Na druhou stranu musím říct, že kniha se velmi dobře čte, dej má hlavu i patu, zápletka je řádně zapletená a celkově patří kniha mezi to lepší co Heteša napsal. Celkově bych Morphin red zařadil mezi nadprůměr české akční fantastiky. A jednoznačně doporučuji!

Knihu si můžete zakoupit na serveru plamknihy.cz 

Tekuté krystaly

Tekuté krystaly - Petr Heteša

Recenze na Baltimorskou cyber-detektivku, která sem tam, obsahuje i trochu toho SPOILERu.

Pokud se chcete vyvarovat případných SPOILERu tak si prosím přečtěte pouze tento odstavec. Rok s rokem se sešel a mistr nás „obdaroval“ dalším rychlopalným sci-fi románem. Příběh jak již název napovídá, se odehrává v Baltimore, v neurčité, nedaleké budoucnosti. Kniha je velmi čtivá a od začátku do koce je to prostě klasická Baltimorská Hetešovina, která vás chytne a nepustí. Rozhodně doporučuji!


Pro ty kteří se nebojí, že se možná trochu dozví něco navíc, tu mám pokračování…

Hlavní děj je postaven na vcelku jednoduché zápletce. Borec v našem případě Logan Raynar má v hlavě kus počítače a díky tomu mu někdo velmi jednoduše dokáže vymazat čtyři měsíce paměti a nastrčit na něj vraždu. Kniha, jak je u Heteši dobrým zvykem, je psaná velmi svižně a čtivě, takže než se rozkoukáme náš borec je z vězení venku a začíná pátrat po tom co se stalo během chybějících čtyř měsíců. Na můj vkus má až moc spolupracovníků i když ono moc... ono jich je vlastně jenom pár, ale jsou takřka všemocní a tím pádem mu jde až moc všechno hladce, ale toto je diskutabilní. Jednak je mi jasný, že kdyby se v tomto ohledu dalo do knihy trochu více realismu, tak nemá 400 stran, ale 2420 a není to svižná sci-fi, ale nudný opisný román. Takže ve své podstatě je asi všechno jak má být.

Máme tu tedy neohroženého desperáta co má pár známých, který mu vždy vyjdou vstříc, dále nesmí chybět atraktivní milenka, rychlé motorky, konspirační teorie a hlavně! v ruce má USB připojení :D. Proč zmiňuji to USB? Protože toto mi přišlo jako největší fail knihy. V jedné části se dozvíme, že hrdina má tento výstup, a o pár stránek dál se musí online připojit, aby ho hacker mohl hacknout WTF?? Ano, samozřejmě to může být jenom „výstupní“ port, ale nedokázal by ho ten vele úspěšný hacker hacknout? Osobně jsem přesvědčený, že v „reálu“ by to byla první možnost, kterou by zkusili. Na druhou stranu, kdyby to Heteša/hacker udělal takto, tak bychom my čtenáři byli ochuzeni o pár desítek stránek, což by rozhodně byla chyba, protože v podstatě každá stránka je nadupaná akcí, černým humorem a pomalým rozplétáním zamotaného klubka domněnek. Pokud by se vám kniha nezdála humorná, tak si schválně dejte hledat třeba názem čtvrti, kde se Logan skrývá a uvidíte, že to v  kontextu vtipné je ;)

Ve své podstatě jsem až do doby, kdy to sám autor uznal za vhodné netušil jak ty informace Raynar najde a v podstatě i jaké najde. A i v momentě, kdy hlavní hrdina zjistil co se v době, kterou mu smazali dělo, tak přišel alespoň pro mě další nečekaný zvrat a já se začal modlit, aby ta kniha, měla ještě dalších sto stran, protože se odkrylo tolik věcí co se muselo vyřešit. Bohužel jakmile byla zápletka na světle, tak konec na sebe nenechal dlouho čekat. A já zamáčkl slzu v oku, že skončila další Baltimorská zábava. Naštěstí ne na dlouho! ;)

Knihu lze koupit na serveru www.palmknihy.cz.

Na Maltézském náměstí byla spatřena krev!

Když jsem byl malý, tak mě děda bral na výlety na Petřín, Pražský hrad, Malou stranu atp. Většinou mi vyprávěl různé příběhy o čertech, vodnících, ale třeba i Rudolfu II, bitvě na Bílé hoře, Jiříkovi co přemohl draka atd. A možná právě tehdy se zrodila moje láska k Praze jako takové a k určitým místům zvláště. 

Takže jistě chápete, že pokud vyšla nová kniha, která se jmenuje "Krev na Maltézském náměstí" a napsal ji Vladimír Medek, tak bylo mou povinnosti si ji přečíst. Zvláště když jako ústřední motiv, který svazuje všechny povídky, je Praha, potažmo Malá strana.

Při čtení jsem vlastně zažíval příběhy dva. Jeden se odehrával v knize a druhý u mě ve vzpomínkách na dědu. Obojí se krásně prolojilo a já jsem se opět procházel tam kde to mám rád. 

Kniha jako taková mě až na drobné výjimky bavila. Je napsaná svižně a čtivě, nebál bych se jí doporučit širší veřejnosti. Jsou to v podstatě takové moderně, s notnou dávkou fantasie, napsané Malostranské povídky. Takže asi nikoho nepřekvapí, že se zde setkáme s židovskou tématikou, smrtí, upírem nebo tajemným zrcadlem. Všechny povídky oscilují na pomezí tajemna až hororu, nicméně ani pro trochu toho humoru nemusíte chodit daleko. Medek odvedl dobrou práci a jeho výsledný mix si zaslouží jednoznačně pochvalu.

Knihu můžete zakoupit na www.palmknihy.cz.

Depresivně magická budoucnost

Na Janu Rečkovou a její Virtuální vrahy jsem narazil v podstatě náhodou. Možná jsem někde četl, že dobře píše, nebo mě upoutala obálka či název… To už teď nevím. Co vím jistě, pokud jste příznivci apokalyptické vize budoucnosti a rozhodnete se tuto knihu přečíst, tak určitě neuděláte chybu.

Svět který nám autorka předkládá, není rozhodně místo, kde by většina z nás chtěla žít. Minimálně ten reálný svět, stojí za prd. Je plný diktatur, doktrín, zákazů a virtuální reality. Na druhou stranu si dost dobře dokážu představit, že by se zde mohl bohužel za pár generací objevit.  Minimálně k tomu zdárně směřujeme a je jenom otázka času kdy a jaká korporace udělá ten rozhodující krok a místo trapného „lajku“ nám dopřeje virtuální realitu se vším všudy všem.

Osobně jsem s knihou měl ze začátku trochu problém. Dokonce jsem se několikrát přistihl, že přemýšlím o tom, že bych ji odložil. Vadilo mě tam kde co. Jmény postav počínaje, střídání přítomnosti – minulosti, reálu – virtuálu nebo třeba jenom prosté označení “šejdíř” mě prostě popuzovalo. Na druhou stranu, mě stále něco nutilo číst dál. Mimochodem co se týká jmen postav, s těmi jsem se popravdě nesžil do teď. V přechodech jednotlivých období či stavů jsem si našel rytmus a Rečková mě po pár stránkách polapila do jednoho ze svých světu, které jsou všude kolem nás. Stačí se jenom pořádně dívat a chtít. Až skoro ve finále jsem si udělal svoji vlastní teorii, proč autorka použila ty divné jména a názvy věci-skutků v knize. A vzal jsem to na milost. Pokud budete chtít napište mi svoji verzi a můžeme o tom hodit řeč ;).

Čím déle jsem knihu četl, tím více jsem se stával empatický a poctivě trpěl s Tajnem a jeho životním osudem. Pomalu servírovaný příběh, dráždí čtenáře zhruba stejně jako nějaké kulinářské delikatesy. A stejně jako u degustačního menu víte co bude následovat, ale stejně jste naprosto odbouráni až to přijde, tak tomu je i zde. Sice tušíte co bude, nebo by mělo následovat, ale kdy a jakou formou to autorka naservíruje vás vždy milé překvapí.

Prostě a jasně za mě dobrý počin. Knihu lze pořídit na Palmknihách.

Bratrstvo krve: Střízlivě hustá recenze

Pokud hledáte letní "oddechové" čtení, které se čte rychlostí kadence kulometu, nevadí nebo naopak vítáte krev na každé stránce, sexuální scény z kterých by si kdejaký porno scénárista mohl vzít příklad. Nebo si chcete nostalgicky zavzpomínat na Kulhánka, kdy měl svou nejlepší formu. Máte rádi upíry a UFO je pro vás samozřejmá věc, tak pro vás je to prakticky povinná četba. V ostatních případech si s tím doporučením už tak jistej nejsem. 

Kniha, respektive celá trilogie Bratrstvo krve je napsána kvalitně a čtivě, děj prakticky nikdy neklopýtne, stále si v rámci žánru udržuje logiku a spád. Postavy jsou promyšlené a prakticky nic mi nebrání se vcítit do děje a jak se tak říká, splynout s davem ;).

Kdybych psal recenzi po prvním přečtení bylo by to velké WOW! A pěl bych chválu o 106 všemi směry. Na Twitteru jsem v té době, když jsem to četl poprvé, tuším napsal něco ve smyslu:"Kulhánek je mrtev ať žije Kotleta". Tehdy jsem si taky slíbil, že si Bratrstvo musím přečíst ještě jednou a vystavil jsem si knihy na čestné misto. Leč osud tomu chtěl jinak. Za tu dobu co jsem poprvé četl Kotletu uplynulo plno času, mezi tím jsem si v době kdy nebylo co číst, přečetl Vládce strachu a oba Noční kluby a na Kotletu, ač na mě knihy mávaly z police jsem neměl náladu. Teď přišel server Palmknihy.cz s reedici Bratrstva a já neváhal ani minutu. Tak se ukaž jak křehké bude tvoje masíčko, ty jeden řezníku!

Slušně bych tu knihu shrnul jako velká pocta Kulhánkovi. S tím, že autor efektně vyplnil díru v trhu a udělal si zvučné jméno-značku. Neslušné musím napsat, že je to prach-sprostá vykrádačka, která abych autorům nekřivdil, je bravurně realizovaná. Je tam plno zajímavých, atraktivních, kreativních a osobitých nápadů. Ale kostra na které to celé sedí a podobenství s Kulhánkem, je dle mého názoru dost jasná a značné. 

Nicméně zde stále mluvím o nadprůměru české akční fantastiky. A je jedno jestli to psal jedinec nebo team autorů. Proč si myslím, že Kotleta není jeden autor? Nemám k tomu žádné pádné důkazy, ale čím víc o tom přemýšlím, tím mi to dává větší smysl. Nebudu zde spekulovat, každý ať si na to udělá názor sám. Osobně se po konzultaci s internetem spíš kláním k té druhé možnosti. 

Alternativní konec... ztráta času pro všechny zúčastněné. 

Rozhovory s autorem jsou humorné. Na druhou stranu, když po třetí čtěte za každou cenu vtipné odpovědi... no nic ;).

Reedice jako taková mi nepřišla v ničem zásadně jiná (tedy krom obálky). Asi bych musel být megafanda, abych odhalil rozdíly a nebo brát stránku po stránce a zjišťovat co se změnilo, což se mi opravdu nechce. 

Suma sumárum, bych knihu v podstatě doporučil. 

Za poskytnutí k recenzi děkuji serveru palmknihy.cz.

Hrdlička zavrkal pěknou kyberpunkovou písničku!

Recenze knihy Lovci snů – Lukáš Hrdlička

Na česko-slovenském knižním trhu, nedá moc práce spočítat autory co se věnují akční scifi a její odnoži kyberpunku. A proto je potřeba si každého, alespoň trochu schopného autora hýčkat. Na druhou stranu nemá cenu mazat Nutellu kolem řitního otvoru, takže pojďme rovnou na věc.

Děj je zasazen do pražských trosek roku 2064, jakožto Pražák tento fakt oceňuji. Člověk lépe splynul s davem sběračů ;). Prostředí i jednotlivé charaktery jsou věrohodně napsány. Ze začátku knihy jsem se nemohl ubránit srovnání s mistrem Hetešou, ale naštěstí Hrdlička po čase vzlétl a našel si svůj vlastní směr. Lehce bych autorovi vytkl, pro mě nepochopitelné začleňování dnešních „běžných“ věcí pod jiným názvem, ale to je věc názoru. Osobně si totiž myslím, že pokud někdy bude lidstvo takto vyspělé, že začneme žít více ve virtuálním prostředí, než v tom reálném, tak rozhodně nebude auto BMW XK-45 nebo samopal AK-205. Toto si myslím autor pěkně odfláknul a mohl vymyslet úplně jiné vozidla-zbraně a nebo naopak sdělit, že to jsou modifikované, ještě před apokalyptické zásoby BMW X5 a osvědčená AK-47. Těch věcí, která tam autor takto propašoval bylo mnohem víc. Ale to jsou jenom takové nuance, které mě osobně trochu tahaly za oči, v globálu to nebylo nic co by se nedalo v klidu překousnout. Kniha jako celek se velmi dobře četla, a celou dobu měla akční a logický spád. Možná toho logického spádu bylo až příliš a díky tomu jsem zhruba ve čtvrtině knihy nabyl jistého dojmu, jak by to mohlo asi dopadnout, zhruba v půlce jsem si byl téměř jist a tudíž grande finále se jaksi nekonalo. Na druhou stranu tam bylo pár věcí, které jsem opravdu nečekal a díky nim se to finále vcelku pěkně okořenilo. Ale klasický odvar to prostě nebyl.

Knihu jako celek hodnotím velmi kladně a těším se na další autorovi počiny. Pokud si udrží laťku takto vysoko, tak se máme na co těšit!

Knihu lze zakoupit na serveru www.palmknihy.cz

Drsná magie - Larry Correia

Po velkém úspěchu Lovců jsem se na novou knihu velmi těšil. A samotný fakt, že děj i postavy jsou situované trochu jinak a jinam, sliboval mnohé. 

Natěšen na dech beroucí akci, jsem záhy musel řádně zvolnit a pomalu si přivyknout, na to, že Larry svůj rychlopalný kulomet odložil a vzal si pomalou, těžkopádnou brokovnici. 

Abych to trochu přiblížil, tak v Lovcích akce střídala akci, o mrtvoly nebyla nouze, a děj plynul jako divoká jarní řeka. Drsná magie je ovšem z jiného soudku. Spíš by se dala přirovnat k výrobě nějakého lektvaru, kdy je nutné dodržet určité postupy, aby se finální lektvar nepokazil. Předně je potřeba, připravit si pořádně nástroje. Samotnou látku zahřívat velmi pomalu. Lehce kroužit křivulí a zlehka přidávat přísady. Sem tam nějaká prskne či bouchne, sem tam bude potřeba tekutinu ochlazovat, aby se opět vzápětí uvedla do varu, který postupně nabírá na síle a míří k závěrečnému efektnímu výbuchu. 

Nicméně to jestli se to opravdu povedlo nebo ne, je vcelku otázkou. Osobně si myslím, že tato kniha stojí někde na půl cesty a kdyby přišla v době před X-Menama, což by znamenalo, že by ji autor musel napsat zhruba 15 let před svým narozením, tak bych tomu zvesela tleskal, ale takto... Popravdě nevím co si o tom mám myslet. Osobně to na mě působí jako divoký mix zajímavých témat, které jsou různě poupravena a poskládána tak aby dávala celek. Těch témat je tam možná až příliš moc. Namátkou... první světová, hospodářská krize v USA, druhá světová, Berlínská zeď, x-meni, samurajové, magie, ‪Bioshock Infinite ;).

Suma sumárum 3/5 v knize bylo plno zajímavých myšlenek, ale tak nějak mi chyběla ta správná gradace a napětí. Uvidíme co přinesou další knihy z řady.

Knihu lze koupit na www.palmknihy.cz