Rychlá úprava pleti

aneb high pass retuš v běžné praxi, která se také někdy nazývaná frekvenční separace.

Na serveru www.dtpko.cz jsem našel pěkný tutoriál na úpravu pleti. Tento postup mi přijde vcelku fajn, pokud to chce člověk udělat opravdu ve velmi rychlém čase a výstup má sloužit jako náhled nebo to bude někde v malém rozlišení a nemá smysl se s tím nějak zásadně piplat.

Nicméně mi to nedalo a zkusil jsem za jak dlouho by to člověk udělat trochu lépe. Rovnou podotýkám, že jsem to řešil opravdu rychle a na plno věcí jsem nebral zřetel. Tím chci říci, že by to šlo udělat ještě precizněji, ale na ukázku jak to udělat "jinak" to plně stačí.

Zde je výchozí fotografie + detail problematické části:

V první fázi jsem použil stejně jako PaGun na dtpku nástroj záplata a velmi rychle jsem odstranil menší vady na čele, nose a částečně na líci viz další obrázek.

Záměrně jsem nechal pihu u rtů, jednak se mi tam líbí a druhak si osobně myslím, že v jisté nedokonalosti je krása.

V další fázi jsem si z této částečně odretušované fotografie udělal tři kopie/tři vrstvy a všechny jsem je pomocí filtru high pass převedl do tohoto modu + jsem nastavil všem třem vrstvám prolnutí vrstvy na OVERLAY. Poloměr bodů při vytváření high pass jsem bral takový, aby vystupovala struktura pleti, ale ještě nebylo vidět ty velké pory. V našem případě jsem si první vrstvu udělal s poloměrem 0,5b, další 1b a tu poslední 1,5b. Tři vrstvy jsem si udělal pro to, abych je následně mohl maskovat a tím eliminovat případné nechtěné nedostatky, které se objevili. Tady u té slečny to byla například jizva (nebo co to je) pod spodním rtem. Když jsem všechny vrstvy zapnul, tak to vypadalo takto:

Pak jsem si udělal novou skupinu vrstev (zatím prázdnou) a všechny 3 vrstvy jsem na ní navěsil. Viz obrázek (tento obrázek je již z celé montáže, v této fázi zatím chybí poslední 3 vrstvy a 2 vrstvy uvnitř skupiny). Tím jsem docílil toho, že mi "zmizel" ta šedá plocha a opět jsem koukal na slečnu ;). Ty hi-pass filtry totiž začali působit pouze na skupinu. A vzhledem k tomu, že je zatím prázdná, tak se nic nezobrazuje.

V další fázi jsem si vyrobil prázdnou vrstvu ve skupině (Group 1) a nazval jsem jí retuš. V této vrstvě jsem si vzal klasické razítko a začal jsem kopírovat dobrou pleťovku (například z místa u nosu, z horní části lícní kosti atd.) na místa kde jí bylo potřeba (tvář, čelo atd.). U razítka jsem si nastavil, aby mi vzorkovalo tuto a všechny vrstvy co jsou pod ní + jsem si různě měnil průhhlednost, abych se lehce přiblížil barvě kterou jsem potřeboval. Výsledná vrstva vypadala následovně:

Zaretušovaná tvář bez high pass filtru

a zde detail tváře:

Jak je vidět, struktura pleti je pouze někde. Tam kde jsem volil jinou průhlednost razítka, tam struktura chybí.

Vzhledem k tomu, že nad touto vrstvou jsou tři hi-pass vrstvy tak výsledek vypadal takto. Je tam vidět struktura pleti a jemné chloupky.

Zaretušovaná tvář se zapnutou frekvenční separací, což je cool název ;)

a zde detail tváře:

Zde je vidět krásně struktura pleti všude, tam kde má být.

V dalším kroku jsem do skupiny (Group 1) vytvořil další prázdnou vrstvu, přepnul jsem jí do modu prolnutí COLOR, vzal jsem si štětec a kapátkem jsem si nabral barvu pleti a sjednotil pleťovku. Pak jsem ztlumil intenzitu a nastavil jsme této vrstvě 30% průhlednost. Prostě jenom aby to bylo jenom tak lehce ;) Jelikož slečna byla na můj vkus příliš do červena tak jsem aplikoval vrstvu HUE/SATURATION a tam stáhl červné tóny. Další vrstvou opět HUE/SATURATION jsem lehce stáhl červené žilky v očích a lehce zesílil barvu duhovek. Takže v této chvíli máme všechny vrstvy až na poslední "světlo-stín" aktivní a zapnuté.

A obrázek by měl vypadat nějak takto.

Až na to, že je obrázek velmi plochý si myslím, že můžeme být spokojený. A aby se do něj vrátila plasticita, tak tu máme poslední vrstvu "světlo-stín". V dalším kroku si řekneme jak na to. Vytvoříme novou vrstvu, pomocí horní šipky v paletce vrstvy (cmd+shift+n / ctrl+shift+n) a tam zvolíme v modu SOFT LIGHT a zaškrtneme vyplnit 50% šedou. Odklepneme ok a vizuálně máme prázdnou vrstvu. Teď si vezmeme štětec a černou barvou kreslíme stíny, bílou naopak světla. Oboje většinou začínám v krytí 10% místama snižuju i na 5%. Většinou nezvyšuji krytí nad těch 10% spíš dané místo přemaluji vícekrát. Samotná vrstva světlo-stíny vypadá takto.

A zde je finále všechny vrstvy zapnuté.

A zde ještě detail tváře:

Vidíme relativně ok pleťovku, kde jsou sice vidět póry kůže, chloupky ale nejsou tam vidět velké krátery.

Možná se vám tento postup zdá složitý a dlouhý, ale je to pouze otázka cviku a až ho budete dělat po XYté tak věřte tomu, že je to záležitost na pár minutek. Na druhou stranu pokud by se takto měla retušovat tvář na titulku časopisu, tak to chce opravdu o hodně více pečlivosti, maskování atd., ale v principu se pojede pořád to samé ;)

ENJOY

Adobe Photoshop Lightroom 4 - díl 1

 

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, aneb jak je důležitá příprava!
 
Předem upozorním, že popíšu postup jak to dělám já a ne jak je to správné, protože správný postup v podstatě neexistuje, resp. všechny postupy jsou správné ;). Někomu může vyhovovat můj postup někomu může vyhovovat postup jiný, který také zmíním.

Za zmínku určitě stojí samotné nastavení programu. Ono v podstatě z mého pohledu není až tak co nastavovat, pohodlně si člověk v podstatě vystačí s přednastavením od výrobce. Na druhou stranu je tam pár věcí, které je dobré poladit.

První věcí je velikost vyrovnávací paměti. Standardně nastavená na 1 GB, což pokud nemáte Full Frame snímač a máte málo místo na disku, tak asi stačí. Na druhou stranu při překročení limitu 1 GB program dočasnou paměť smaže a tím smaže i všechny vygenerované náhledy, a začne generovat nové náhledy. Což je vcelku pruda, zvláště pokud pracujete na jedné větší zakázce a potřebujete se z nějakého důvodu vracet k snímkům ze začátku focení.  

Osobně jsem si nastavil velikost jedné CF karty a to konkrétně 16 GB.

Což při velikosti dnešních HDD mi přijde jako zanedbatelná velikost. Toto se nastaví v PREFERENCES - CAMERA RAW CACHE SETINGS - MAXIMUM SIZE. Hned dole je pak nastavení pro video, takže pokud natáčíte videa, tak je dobré zvednout i tuto paměť.

Druhá položka co stojí za všimnutí je v záložce PREFERENCES - EXTERNAL EDITING a tam pokud máte Adobe Photoshop, tak na prvním místě je vybrán on a další volba je prázdná. Která slouží třeba pro vybrání externího programu na zpracovávání HDR fotografií. nebo jiného vámi zvoleného editoru. Každopádně zpět k nastavení primárního editovacího programu.

FILE: v jakém formátu se uloží, následně otevře a zase uloží fotografie
COLOR SPACE: barevný prostor
BITH DEPTH: bitová hloubka obrázku
RESOLUTION: rozlišení v DPI
a pokud máte zvolen TIFF, tak ještě položka
COMPRESSION: komprese

Osobně mám TIFF - AdobeRGB - 8bits - 300DPI - ZIP

V samotném programu je pak ještě volba export, která se může nadefinovat rozdílně, takže pokud chci z nějakého důvodu jako výstup použít 16bits a ProPhoto tak si to nastavím až při tom exportu, resp. vytvořím si exportní forntu s tímto nastavením. Toto "univerzální" nastavení viz. výše mám z důvodů, že valná většina mých prací končí v tiskárně resp. se převádí do CMYKu. To jak si udělat export/exportní frontu vysvětlím příště.

Další důležité nastavení se nachazí v CATALOG SETTINGS - FILE HANDLING - PREVIEW CACHE zde se nastavuje jak veké náhledy má APL generovat a po jaké době je má smazat.

STANDARD PREVIEW SIZE: velikost širší strany v pixlech. Čím větší tím sice lepší, ale na druhou stranu pomalejší vykreslování. A logické nabobtnání katalogu.
PREVIEW QUALITY: v podstatě to samé jako předchozí položka, jenom s tím rozdílem, že to určuje kvalitu náhledu.
AUTOMATICLLY DISCARD 1:1 PREVIEWS: dny po kterých se zahodí náhledy fotografii. Pouze v tom případě, že se na ně nešáhlo. Nebo vyrovnávací pamět nepřesáhla vámi určenou hranici.

Osobně jsem si nastavil 1140 px - medium a 30 dní.  Většinou do 30 dní je zakázka uzavřená a tudíž je mi jedno, že se náhledy smažou. 

Další, alespoň pro mě důležité nastavení se provádí v METADATA - EDIT METADATA PRESETS. Zde si nastavíte všechny údaje, které chcete vkládat do fotografii. Tedy vaše jméno, kontakt,  práva na použití atd. Jednou si to celé vyplníte, pak nastavení uložíte a použijete při každém importu. Samozřejmě těch šablon s přednastavením může být více, třeba jedna soukromá, jedna pracovní atd.

Pak tady je ještě jedna věc, která se mi líbí a to je, že standardně APL zapisuje všechny informace o změnách + metadata do interní knihovny. nicméně je zde možnost si zapnout, aby to APL zapisovala jak do knihovny tak do externího souboru XMP. Soubor XMP pak bude zapsán vedle vaší zdrojové fotografie. Což mi osobně přijde vcelku dobré, protože pokud bych z nějakého důvodu přišel o knihovnu APL, tak bych tím pádem bych přišel o všechny úpravy, které jsem udělal na fotkách. Kdežto, když si nechám generovat tento malý textový soubor, tak jednak nemusím pouštet APL a Photoshop mi při otevření RAWu načte všechny úpravy, které jsem udělal a nebo při importu do nové knihovny APL se mi zanesou všechny změny co jsem dělal. A tato "magická" věc se zapíná... CATALOG SETTINGS - METADATA a tam zaškrtnout Automatically write changes into XMP.

No a to je z důležitého nastavení, alespoň pro mě, vše. V dalším díle se podíváme na import fotografií.

JAK NA DUPLEX alias duotone?

Po nějaké době se ke mě dostala práce, kde klient chtěl celou zakázku tisknout přímejma (PANTONE) barvama.  Ono by to bylo v pohodě a zapadlo by to do rutinní činnosti, pokud by tam nebyl obrázek. A protože takový typ zakázek neřeším běžně, tak jsem otravoval kolegy a nějaký čas mi zabralo než jsem si vzpomněl jak to vyrobit. A abych byl příště, připravený, tak jsem se rozhodl si napsat takový "how-to" návod.

Vzkaz do budoucna... nepanikař je to víc než jednoduché ;).

Vynechávám věci alá, cestování, výroba nového stínu atd. Zde je zdrojový obrázek: 

Následně jsem obrázek převedl do stupni šedí. Z důvodu, abych odstranil veškeré barevné informace a mohl grafiku nabarvit dle požadavků. Zatím to jde všechno jako po másle. 

Pak jsem převedl obrázek do Duplexu a hlavní sranda začala :D. Jak jsem naznačil, tak samotný převod ke štěstí nestačil, protože po převodu grafika vypadá následovně:

Jak je vidět na předchozím náhledu, u Pantone barev jsou ikonky křivek, které je potřeba poladit tak, aby se výsledná grafika co nejvíce podobala originálu. Ovšem rovnou říkám, že to nejde na 100% a je nutné udělat ještě další úpravy. Nicméně grafika po poladění křivek vypadala takto:

Což už vypadá podstatně lépe ;). Bohužel to pořád vypadá dost ploše. Takže je zde další krok a to dokreslit světla a stíny. To jsem udělal tak, že jsem si na světla vzal bílou barvu a štětcem jsem do nové vrstvy kreslil světla podle CMYKového obrázku. Stíny jsem řešil podobným způsobem, jenom jsem si kapátkem nabral barvu, která byla ve stínech, tedy mix oranžové a šedé. Následně jsem si pohrál s průhledností vrstev a režimem prolnutí. A bylo hotovo.

Pokud porovnáme CMYKový vs. DUPLEXový obrázek zjistíme, že si sice jsou velmi podobný, ale nejsou stejný. A proč? Protože to prostě technicky nelze udělat. CMYK obsahuje 4 barvy, kdežto tento DUPLEX pouze 2. I přes tuto nedokonalost, si myslím, že výsledek je více než dobrý. 

Poznámka na konec, pokud používáte Adobe InDesign CS5 a starší, tak je nutné výsledné soubory uložit jako *.eps soubory, protože program nezvládá načíst *.psd, který jsou uložený v duplexu. Tipuji, že to bude problém i novějších verzí.

Adobe Photoshop Lightroom 4 - díl 0

Podtitulek by mohl znít, jak jsem se začal seznamovat a proč jsem se vlastně rozhodl přejít na tento program.

Prakticky od začátku, kdy jsem přičichnul k digitální fotografii a objevil se formát RAW, tak jsem ho začal využívat. Nikdo mě nemusel moc přemlouvat, jasné výhody jsem ihned viděl. 

Pravdou zůstává že zpočátku to mělo i své nevýhody a to v podobě velikosti karet. Přece jenom když jel člověk někam na dovolenou a ve foťáku měl 1GB kartu a druhou jako záložní měl 500MB, tak si nemohl moc vyskakovat. Nicméně doba pokročila a jediná nevýhoda pro mě zmizela. Možná by někdo mohl namítnout, že focení do RAWu je značná ztráta času a že na násedné "vyvolání" není pak čas. Ano je to pravda, ale prioritně nefotím nic, co by muselo být po nafocení co nejrychleji v redakci a mám relativně čas si s tím pohrát.

Proč dávám přednost RAWu? 

Nebudu zde vypisovat všechny jeho přednosti, toho je na netu plno. Namátou třeba zde. Já to mám tak, že mě bavila práce s klasickým negavitem a jeho následné zvětšování. A práce s rawem mi to připomíná.  Druhou věcí je, že rád dostávám z fotky maximum co se obrazových informací týká. A v neposlední míře mě vyhovuje faktor zpomalení. Tak jsem si označil věc, která je spojená s úpravou rawů. Prostě člověk tomu musí obětovat čas, zamyslí se nad fotkou, a vytříbí zrno od plev. Samozřejmě v neposední řadě bych rád podotkl, že je velmi pohodlné vědět, že vyvážení bílé můžu řešit až doma a nezatěžovat se s tím při focení. Což je opravdu jenom taková třešnička co všechno člověk může ovlivnit ex post ;). 

Vrátím se trochu zpět do historie a prásknu na sebe, že jsem prakticky od začátku, kdy jsem se dostal k fotoaparátu, který byl schopný zapisovat do formátu RAW používal ke zpracování Adobe Bridge + zásuvný modul Adobe Camera Raw (dále ACR). Na finální úpravu-retuše pak Photoshop. 

Sám jsem se přesvědčil, že si mnoho lidí myslí, že s touto sestavou nelze fotografie řešit, ale opak je pravdou. Vše na co si vzpomenu, jsem s touto sestavou udělal (dávkové zpracování, hromadné aplikace úprav, atd.). Mezi hlavní lákadlo, proč jsem pracoval s touto kombinací je, že je součást balíku od Adobe, s kterým pracuji každý den. Druhá věc je, že ACR nikam nekopíruje data a nebuduje si žádnou databázi. Abych byl přesný Bridge má cash, ale velikost a vyprázdnění si uživatel může nastavit sám. Takže je jedno jak  fotografie přesouvám, pojmenovávám adresáře atd. Prostě vždy se přes Bridge dostanu tam kam potřebuji a pracuji. Změny se ukládají do souboru xmp a je jedno jestli jsem s úpravou začal na jednom počítači a pak si data HDD připojil jinam a tam pokračoval. Dúležité bylo, abych měl nainstalovaný ACR. Úplně ve finále bych měl zmínit i fakt, že jsem zatím nenašel software, který by v něčem radikálně převyšoval ACR, že bych byl nalákaný natolik, abych přešel. Nicméně den ze dnem se sešel a z ničeho nic mi přestal ACR fungovat, nepomohla přeinstalace, zkráceně nepomohlo nic. Jediné co by asi pomohlo, by bylo přeinstalování systému, což se mi ovšem momentálně dělat nechce. A jelikož mám čerstvě nanistalovaný počítač, tak ani žádná Time Machine záloha neproběhla :(. Takže jsem se začal pomalu rozhlížet po nějakém řešení. Jelikož jsem Apple positivní, tak u mě připadal v úvahu Aperture, Lightroom, Capture One, Corel AfterShot Pro alias Bible Pro a to je asi tak vše co mě napadlo.

Aperture - jsem zavrhl proto, že buduje jednu velkou databázi, jeden obří soubor, je to sice jenom převlečený "baliček" do kterého se dá s trochou snahy dostat i jinak než z Aperture, ale to není nic pro mě. Zvláště když vím, kolik trápení s tím kolega měl. Na druhou stranu musím zdůraznit, že po instalaci se program krásně integruje do systému a práce s fotkama v prostředí OS X je opravdu pohoda. Takže pro toho kdo nemá fotografii hodně nebo neválčí s místem tak doporučuji.

Capture One - proti tomuto systému nic zásadního nemám, lidé říkají že z toho lezou neskutečně dobré fotky... Po pravdě jsem rozdíl nenašel. Je pravda, že to má pěkné prostředí, plno vychytávek a výstup z toho leze velmi slušný. Bohužel pořizovací cena je vyšší. I když nic co by si člověk nemohl dovolit. Nevím zda si buduje databázi nebo ne. Na druhou stranu nenašel jsem nic kvůli čemu bych musel přejít. 

Bible Pro - nevím kam se program ubíral, když ho koupil Corel, cena je více než příznivá, ale už jenom z podstaty, že je to Corel bych do toho nešel ;). Na druhou stranu z Bible Pro jsem měl podobný pocit, jako z Capture One, pěkný program, pár slušných vychytávek, ale opět nic co bych nedokázal v ACR.

Takže mi zbyl Adobe Photoshop Lightroom (dále APL). Jakožto dlouholetý uživatel produktů Adobe jsem si říkal, že plno věcí bude intuitivních a nebudu dlouho tápat. A když jsem zjistil, že APL nevytváří velkou databázi, kam kopíruje všechny fotky (lze zapnout i opak) jsem byl velmi potěšen a jal jsem si stáhnout trial verzi k řádnému otestování. Krom toho již delší dobu razím teorii, že pokud je něco dobrého, tak to dřív nebo později Adobe koupí nebo vymyslí svojí alternativu a začlení to do svých produktů. Na druhou stranu ne všechny "zlepšováky" co Adobe uvádí jsou opravdu přínosné :D.

Pokračování příště...

Hromadné vytváření vodících linek ve Photoshopu

Název příspěvku hovoří za vše, popis v cz naleznete zde a nebo zde je odkaz na originální článek autora.

Plug-in lze zdarma stáhnout zde a funguje ve verzi CS4/CS5. V CS5 odzkoušeno.

Instalace probíhá velmi jednoduše. Stačí rozbalit soubor zip a nakopírovat soubory sem:

Windows: /Program Files/Adobe Photoshop/Plug-Ins/Panels/
Mac: /Applications/Adobe Photoshop /Plug-Ins/Panels/

Pořádek ve štětcích

Pokud máte na svém železe nahozeného Leoparda (Mac OS X 10.5), máte mnoho štětců do Photoshopu a chcete mít přehled o tom co jednotlivé *.abr soubory obsahují, aniž byste je museli načítat do PS, tak právě pro Vás je přichystán "prográmek" BrushViewQL. On to v podstatě program není, je to doplňující knihovna do Vašeho systému, která pak umožňuje, když najedete na soubor *.abr a stisknete mezerník, tak se zobrazí obsah souboru viz. níže.



Instalace probíhá velmi jednoduše a vše je řádně popsáno v přiloženém návodu. Aplikace je FREE takže velká pohoda ;)

AKTUALIZCE 6.8.2012 (Mountain Lion 10.8) i zde funguje.