Ludvík Souček - Případ Jantarové komnaty

Předně bych chtěl oznámit, že jsem v dějepise zrovna nikdy neexceloval a historie mě zajímá jenom okrajově. Tím chci naznačit, že v této knize je plno reálií, ale i fabulací a je s tím pracováno tak šikovně, že jsem tomu prostě věřil. Osobně mě tento mix vyhovuje a nemám potřebu se šťourat v tom, jestli se v roce 1970 dalo vycestovat z tehdejšího Československa normálně do světa nebo jestli admirál Dönitz byl opravdu tam kde ho Souček chtěl mít ;). Prostě to beru jako oddychové čtení nevalné informační hodnoty, s atraktivním námětem, a číst si z odstupem zhruba čtyřiceti let, jak si v tehdejší době autor představoval, snil a bájil o UFU, cestování atd. je prostě kouzelné.

Knihu bych rozdělil do dvou částí, které bohužel nejsou vyvážené co se prostoru stránek týká. První třetina nebo možná menší polovina knihy se týká Jantarové komnaty, resp. pokladů třetí říše. Zbylá část knihy, i když se celou dobu pátrá po Jantarové komnatě, tak pojednává hlavně o UFO.Což mi přišlo trochu líto, zvláště když vezmu v potaz, že se kniha jmenuje „Případ Jantarové komnaty“. V rámci putování se podíváme prakticky do celého světa.Osobně jsem byl trochu zklamaný, jak Souček uzavřel „kapitolu“ s jantarem. Čekal jsem trochu víc. Víc jsem se dozvěděl pouze o UFO což v globálu také nebylo špatné, ale...

Naopak mě velmi bavil Martin Anděl, bývalí pracovník kontrarozvědky, nyní invalida co musel mít doma minimálně internet s rychlím připojením a musel být slušný hacker, jinak všechny jeho informační toky, resp. rychlost s kterou získával informace, byly i na dnešní dobu pořádné sci-fi samo o sobě :D.

Nevím jestli to již bylo v originále, ale minimálně v této elektronické distribuci, kterou mě k recenzi poskytnut server Palmknihy.cz, za což mu děkuji, řádil tiskařský šotek jako pominutý. Což je škoda, na druhou stranu to vedlo párkrát k vtipným větným obrazům. Jako například z oslavného označení „pašáci“ se stali „pasáci“ a já si marně lámal hlavu, kde jsem přehlédl informací o tom, že by někdo něco pásl 😀. Nebo když se hlavní protagonista „popral“ s kým?? ne on jenom popsal ;). Teď trochu vysvětlím děj, abych mohl popsat poslední přeřek, který mi uvízl v hlavě. V jisté chvíli se do děje dostane americký profesor a redaktor začne mluvit anglicky, samozřejmě vše psané česky, ale sem tam proklouzne nějaké to anglické slovo pro ozvláštnění jako třeba maybe, of course atd.Takže když profesor říká: „zatím dob on noc“. Četl jsem to asi 4x než jsem si uvědomil, že to je napsané normálně česky a říká: „zatím dobrou noc“.

Celkově bych knihu hodnotil kladně, Souček uměl psát a je to znát. Tak nějak jsem všem postavám věřil, respektive celému ději. A těch pár, pro mě nelogických, nereálných věci, mu rád odpustím. Myšlenka ohledně výskytu UFO se mi líbí a klidně si říkám, proč by to tak nemohlo být... Jenom toho jantaru, bylo na mě málo :(.