Ráno jsem si uvařil tuto rýži, uvařil jsem si 200 g s tím, že to budu mít jako snídani a oběd. Ráno jsem se musel vcelku nutit, abych snědl alespoň půlku toho co jsem snědl den před tím. Vůbec mi nechutnala. Těch 200g jsem dojedl někdy kolem 15h. Zkoušel jsem žaludek obelstít hrozinkami, ale nešlo to. Měl jsem hlad, ale rýži jsem jíst nechtěl. Postupem dne dosahoval hlad větších a větších rozměrů. takže jsem to snědl, ale bylo to bez jakékoliv chuti.
Nevím jestli to bylo tím, ale byl jsem vnitřně neklidný, přemýšlel jsem o jídle, vymýšlel jsem co bych si dal. Zajímavé bylo to, že když jsem cítil normální jídlo, tak jsem sice měl na něj chuť, ale na druhou stranu jsem pociťoval jakýsi odpor. Prostě tento den nebyl moc dobrej. Ke sklonku dne jsem trpce litoval, že jsem si rýže uvařil tak málo a spěchal jsem domů, abych si dovařil. Uvařil jsem si Jasmínovou dlouhozrnnou rýži a přiznám se, že jsem si do ní dal hrášek, protože jsem prostě už další samotnou rejži vážně nemohl. Bohužel jsem recept, jak správně uvařit tuto rýži objevil až posléze, takže jsem z toho měl hnusnou lepivou kaši, přesně jak popisuje v úvodu někdo na tom webu. No naštěstí tam byl ten hrášek. I když o opravdovém štěstí se mluvit nedalo, ona totiž taková neochucená rozvařená rýže s neochuceným hráškem (který není sám o sobě sladký) je hnus fialovej. V tomto případě zeleno bílej ;). No uvařil jsem si toho hodně, takže mi zbylo na zítra ke snídani.
Celkově jsem snědl asi zase zhruba 400g rýže, 100g hrášku, cca 30 hrozinek, udělal jsem si dva jasmínové/zelené čaje a vypito opět moře vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat